Ryby

Snad každé dítě se chce stát rybářem nebo rybářkou v touze zajít k vodě a ulovit si vlastní rybku
(taky by bylo divné, kdyby rybář chtěl u vody sbírat houby...).
Málokteré dítě, když se začíná seznamovat s kouzlem rybářského sportu, však o rybách ví víc, než že žijí ve vodě, mají ploutve a nemluví.
A často pozná pouze kapra z vánočních trhů nebo pstruha z chladících boxů v obchodech.

Pojďme si tedy o rybách něco málo povídat...

Stavba rybího těla

V rybnících, řekách, potůčcích, ... tam všude se nachází ryby.
A aby mohly žít tam, kde se vyskytují, muselo se danému prostředí uzpůsobit jejich tělo.

Podle tvaru jejich těla pak rozlišujeme tři základní tvary:

Vřetenovité tělo

Ryby, žijící v proudných vodách, musí odolat silnějšímu proudu a pohybovat se i proti němu. Jejich tělo je proto protáhlé a v průřezu oválné, se silným hřbetem.
Vřetenovité tělo tak klade vodě menší odpor a ryba díky tomu šetří energii.

Ryby, žijící v klidných a stojatých vodách, nemusí bojovat s proudem. Jejich tělo je tak spíše vysoké a z boků se zplošťuje.
Kuželovité tělo má také méně vyvinutou ocasní část těla.

Kuželovité tělo
Hadovité tělo

Hadovité tělo má u nás snad jenom jedna ryba. Tělo skutečně připomíná hadici nebo hada. Však také průřez těla vypadá jak kroužek.
Tento typ těla se rybám hodí především pro ukrývání se na dnech rybníků a řek.

Části rybího těla

Jaké jsou základní typy těla už víme. Z čeho se ale tělo skládá?
Vezměme to napřed hóóódně obecně.

Tělo ryby rozdělujeme na tři základní části:

  • Hlava
  • Trup
  • Ocas

Hlava
Vousatá tlama
Nevousatá tlama

Na hlavě dokážeme nejlépe rozeznat oči. Ryby nemají víčka! Z toho důvodu se nám nemůže stát, že by na nás ryba mrkla.

Další částí je tlama. Některé ryby mají vousky, některé zase mají zuby.
Jsou i rybky, které nemají ani jedno.

Můžeme si také všimout, že ryby mají nozdry. Těmi vnímají vůni potravy někdy i na velké vzdálenosti.

Za hlavou, kde bychom očekávali krk, mají ryby skřelová víčka.
Skřele zakrývají důležitý orgán ryb - žábry. Těmi ryby nechávají procházet vodu a získávají z ní kyslík.

U některých ryb se můžeme všimnout i takových zvláštních malých ďolíčků podél hlavy. Jedná se o část smyslového orgánu, nazývaného postranní čára.

Ale o té později. Teď ještě pár věcí k hlavě

Tlama

Stejně jako se podle tvaru těla ryby dá usuzovat, ve kterých vodách se nejčastěji pohybuje,
dá se podle postavení úst usoudit, čím se ryba vlastně živí.

Postavení úst rozlišujeme troje:

  • Horní
  • Koncové
  • Spodní

Horní postavení úst

Horní postavení úst mají ryby, které žijí především u hladiny.
Zajímavostí takových ryb je i to, že mívají téměř rovný hřbet, zatímco břicho je lehce propadlé.
 
Typickými zástupci tohoto typu je ouklej nebo ostrucha.

Koncové postavení úst mají ryby, pohybující se ve vodním sloupci a především lovci.
Tyto ryby buď loví hmyz nebo především další ryby.
 
Typickým příkladem může být štika, okoun nebo pstruh.

Koncové postavení úst
Spodní postavení úst

Spodní postavení úst mají ryby žijící u dna.
Tlamičku mají uzpůsobenou k tomu, aby nasávaly to, co se na dně nachází.
 
Takovým typem je například kapr, cejn,
ale i jeseter nebo ostroretka.

Trup

U většiny ryb je tělo pokryto hromadou šupin.
Pro ty, co si to rádi komplikují, je kůže ryby pokryta vrstvou, nazvanou škára. Z této škáry poté vystupují šupiny.
Smysl šupin je jasný - ochrana těla...

Poleno dřeva
Zajímavostí šupiny je to, že se skládá z přírůstkových kruhů.
Stejně jako u letokruhů dřeva i u ryb se dá určit věk ryby podle těchto kruhů.
 
Může se ovšem stát, že na rybu něco zaútočí (jiná ryba, vydra, volavka, ...) a ikdyž se ryba zachrání, může po útoku ztratit některé šupiny.
V takovém případě se šupiny rybě časem obnoví, ovšem již se podle těchto šupin nedá přesně určit stáří ryby.
 
Z našich ryb nemá šupiny sumec, sumeček nebo vranky.
Druhy šupin
Cykloidní šupiny

Cykloidní šupiny mají hladký vnější povrch. Proto může ryba v ruce klouzat.
Nalezneme je hlavně u kaprovitých ryb, jako amur, bolen, cejn.

Ktenoidní šupiny drhnou. To poznáte hned, jak do ruky vezmete třeba okouna.
Ony mají totiž ozubený vnější okraj.
 
Tyto šupiny má třeba okoun nebo candát.

Ktenoidní šupina
Ganoidní šupina

Ganoidní šupiny mají ryby vývojově hodně staré.

 
U nás takové šupiny mají jeseterovité ryby, mezi které patří i vyza.

Postranní čára

Postranní čára

Přes boky ryby se dá nalézt čára, a to od ocásku až na hlavu (tam už nevypadá jako čára).
Postranní čára je smyslový orgán ryby, pomocí kterého se může orientovat a například vnímá otřesy.

Byli jste již někdy u vody? A nadával vám někdo, ať nedupete?
Dupání ryba vnímá právě svou postranní čárou (nebo vnitřním uchem, ale o tom jindy).
Není to ale pro ní nic příjemného, přestavte si, že Vás někdo lechtá...

Ryba dupání u vody vnímá podobně - jako by jí někdo lechtal... a tak raději odpluje pryč.

Ploutve

Poslední částí tohoto bloku jsou ploutve.
Každá ryba má ploutve, a která je nemá, buď lže nebo to není ryba...

Ploutve dělíme na ty, které jsou v páru, a ty, které nejsou.
Mezi párové (sudé) ploutve řadíme:

  • Prsní ploutve - nachází se hned za hlavou. Pro velkou část ryb se jedná o ploutve, které mají na starost pohyb
  • Břišní ploutve - nachází se za prsními ploutvemi, u některých ryb blíž, u některých dál. Jejich smysl je udržování stability.

Mezi nepárové (liché) ploutve řadíme:
  • Hřbetní ploutev - nachází se na hřbetě. Bývá tam jedna, ale některé ryby mají i dvě. Funkcí je také spíše stabilita.
  • Řitní ploutev - nachází se mezi břišními ploutvemi a ocáskem, za řitním otvorem.
  • Tuková ploutvička - mají ji spíše lososovité ryby. Nachází se mezi hřbetní ploutví a ocáskem.

Ploutve kapra

Ssamostatnou kapitolou je ocasní ploutev, nejdůležitější pro pohyb těla ryby.
Bývá rozdílná, dělí se do ošlivých názvů, které si zjednoduššíme na nesouměrné (například u jesetera) a souměrné (kapr, štika, pstruh).

U těch souměrných pak ještě rozlišujeme:

  • Uťatou - takovou má například pstruh
  • Zaoblenou - mník
  • Vykrojenou - cejn

Joomla Template by Joomla51.com